Kde se Vánoce vzaly?
Křesťané zavedli svátek – Adventus Domini neboli Příchod Páně. Poprvé ho slavili v roce 354.

Betlémy
Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.

Vánoční jmelí
Jmelí patří vedle stromečku také k vánocům. Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná – vždyť roste vysoko v korunách stromů a její plody, bílé bobule, se podobají perlám a dozrávají právě v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům.
Moderní věda potvrdila léčivé účinky jmelí. Obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze.
Podle legendy  bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám.

Stromek
Podle jednoho z legendárních vyprávění vděčí vánoční stromeček za svůj vznik opatu Kolumbánovi z Luxeuilu a Bobba. Kolumbán žil v 6.století, narodil se v Irsku, ale misionářská činnost ho zavedla do Bretaně a Burgundska. Obyvatelé Burgundska byly pohané a proto Komumbán, aby jim přiblížil svátek narození Krista, ozdobil zapálenými pochodněmi do tvaru kříže v ten slavný den starobylý jehličňan, který domorodci uctívali o zimním slunovratu jako svoji modlu. Zář ohně přilákal zástupy lidí a Kolumbán k nim pronesl kázání o narození malého Ježíška v dalekém městě Betlémě, chlévu s oslíkem a volem, chudém Josefovi a vyvolené Marii.


Advent
Je dobou očekávání – původně očekávání příchodu Spasitele na svět, z latinského „advent“, které znamená „příchod“.
Počátek adventu, trvajícího 22 až 28 dní může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem.

Adventní věnec
Živé adventní věnce symbolizovaly věčný život, který věřícím přislíbil Ježíš Kristus. Kruhový tvar věnce vyjadřoval jednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Poněvadž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi, ustálil se počet svící na adventním věnci na čtyřech. Každou adventní neděli se jedna z nich zapálí.


Sv.BARBORA
Narodila se počátkem 3. století v maloasijské Nikomedii v rodině bohatého kupce, zavilého nepřítele křesťanů. Aby dceru uchránil před světskými svody, nechal u svého domu vystavět luxusně zařízenou věž, v níž dceru uzavřel. Mezi sloužícími však pracoval tajný křesťan, který sv. Barboru obrátil na víru. Rozzuřený otec jednou uchopil meč a chtěl jí na místě zabít, ale dívce s podařilo uprchnout do nedalekých hor. Otec jí však vypátral, odvedl domů a snažil se donutit jí zříci se křesťanství. Když neuspěl, odevzdal ji soudci. Ten ji dal mučit a na potupu ji nechal uříznout prsy. Nakonec sv. Barboře setnul hlavu mečem sám otec (snad roku 237). „Barborky“ se říkalo a říká třešňovým větvičkách, které řežeme 4. prosince a necháváme v teple do vánoc vykvést. Také s těmito rozkvetlými větvičkami byl spojen další zvyk: dívky je nosívaly na půlnoční mši za pasem – když mládenec před kostelem větvičku uzmul a dal si ji za klobouk, učinil tím její majitelce milostné vyznání. Proto pozor: darujete-li barborku, nemusí to být vždycky pochopeno jen zcela nezávazně!

PRANOSTIKY
Přijde-li svatý Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
Chodí-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán po blátě.

4.12.
Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.(Musí se hodně topit)
Jaké je počasí na sv.Barboru, takové bývá až do vánoc.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Po svaté Baruší střez nosu i uší!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.

5.12.
Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).
O sv. Mikuláši snížek často práší.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tří měsíce z řeky.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

13.12.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní-12 měsíců)
Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.

24.12.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.

25.12.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Na Boží narození o komáří zívnutí.
Na Boží narození o bleší převalení
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.

vánoce:
Lepší vánoce třeskuté, než-li tekuté.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Tmavé Vánoce - světlé stodoly.


advent:
Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle. Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.

26.12.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Jestli na Štěpána větry uhodí,příští rok se všecko špatně urodí.


28.12.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Jde-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí. Jde-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Prší-li na Mláďátka, budou dětí mříti.

31.12.
O Silvestru papeži snížek si už poleží.
Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.

1.1.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Na Nový rok o slepičí krok. Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.

Tří králové

Na Tři krále mrzne stále. Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno. Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice. Na Tři krále o krok dále.